Dějepis

Křížové výpravy
- byly vojenské výpravy, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům
- dříve se omezovaly pouze na výpravy k Jeruzalému, dnes se však význam přenesl na všechny papežem vyhlášené války proti nepřátelům křesťanstva
- účastníci před výpravou skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty = proto křižáci
- měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a zisk území
- výprav bylo celkem 8 (12)
- 1. křížova výprava - na konci 11. století, kdy vpadli do Palestiny Turci a vraždili evropské poutníky, kteří šli navštívit Boží hrob
- výprava byla naprosto živelná, neorganizovaná
- bandy chudých křižáků po cestě drancovaly a loupily = proto byli pobiti zčásti už v Evropě
- druhá část výpravy, obrněné vojsko feudálů, se po strastiplné čtyřleté cestě dostala až do Palestiny
- 1099 dobyli Svatou zemi i Jeruzalém a drtivou většinu obyvatelstva povraždili
- založili zde křižácké státy, které se udržely téměř dvě stě let
- roku 1187 dobyl sultán Saladin téměř celé Jeruzalémské království = papež vyhlásil třetí křížovou výpravu
- účastnili se jí římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, který však po cestě zemřel, francouzský král a především anglický král Richard Lví srdce
- 1191 křižáci dobyli město Akkon a francouzský král se vrátil zpět do vlasti
- Angličané v čele s králem Richardem bojovali se Saladinem ještě tři roky, než přistoupili na dohodu se Saladinem (slíbil zpřístupnění Božího hrobu poutníkům)
- i další křížové výpravy probíhaly neúspěšně a změnily se ve výnosný papežský podnik, jehož cílem byly především finanční zisky a posléze i zničení byzantské říše, která konkurovala Římu a benátským obchodníkům
- dokonce byla zorganizována dětská (!) křížová výprava
- skončila tak, že děti byly v Marseille prodány do otroctví muslimům
- další křížová tažení mířila do Pobaltí a Skandinávie, kde zvláště němečtí a švédští křižáci bojovali proti pohanům
- Řád německých rytířů zde založil svůj stát - Prusy
- po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil, výpravy v Evropě však pokračovaly
- největší výpravy proti kacířům byly proti jihofrancouzským katarům a českým husitům
- poslední výpravu se neúspěšně snažil zorganizovat v 16. století Lev X. proti Turkům
Důsledky křížových výprav:
- růst papežské moci, rozvoj dálkového obchodu; nové plodiny (mák, rýže, broskve, citrony, koření), látky (hedvábí, bavlna, samet)
- šíření byzantské a arabské vzdělanosti do Evropy; postupné zvyšování kulturní úrovně (např. zavádění spodního prádla a pravidelná hygiena)
- vznik rytířství jako nového vzoru šlechtického života - spravedlnost, ochrana slabých, statečnost, uhlazené chování
- vznik rytířských řádů - johanité, templáři, němečtí rytíři
Templáři
- řád templářů byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů
středověku
- celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, obecně se používá
termín rytíři templu
- řád byl pravděpodobně založen roku 1120
- po dobytí Jeruzaléma první křížovou výpravou došlo k nárůstu poutníků, kteří však byli zabíjeni a okrádáni
- původním úkolem řádu bylo zajistit jejich bezpečnost
- řád natolik zesílil, že se začal účastnit bitev, čímž se jeho původní poslání změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti nepřátelským muslimům
- znakem řádu byly bílé pláště s typickými červenými kříži, ve výzbroji měli většinou meč a štít
- když ve 13. století ztratili Evropané Jeruzalém, křižácké armády opouštěli Svatou zemi a templáři se vraceli do Francie
- templáři se stali výraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, která nepodléhala prakticky nikomu a měla sloužit jen papeži
- měli početnou nadnárodní armádu, vystupovali jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na křížových výpravách a obchodování se Svatou zemí obrovské jmění
- 1212 vybudovali v Paříži největší řádovou základnu Templ
- původní smysl řádu (ochrana poutníků) zcela zmizel, řád se věnoval ekonomickým aktivitám
- pařížský, ale i londýnský Templ sloužily jako velká pokladnice a banka, byla zde uložena i velká část královského pokladu
- moc a bohatství řádu popuzovaly především francouzského krále Filipa IV., který tvrdil, že mu templáři odmítli přispět na válečné výlohy
- zřejmě posloužili jen jako prostředek králova boje proti papeži
- templáři se nejspíš dozvěděli o přípravách útoku a mnoho řádových pokladů bylo
převezeno a tajné dokumenty zničeny
- ráno v pátek 13. 10. 1307 začalo zatýkání templářů v celé Francii, veškerý templářský majetek byl zabaven
- rytíři se ale nepostavili na odpor, byl zatčen velmistr řádu Jacques de Molay a 5000 rytířů
- prvních 54 templářů bylo upáleno v Paříži 1310 a řád byl papežskou bulou zrušen 1312
- než byl upálen Jacques de Molay, proklel Filipa IV. a papeže Klementa V. a vyzval je do roka k božímu soudu
- papež zemřel po měsíci, král po sedmi měsících, jeho tři synové i jediný vnuk ho později následovali, což vedlo k obecné víře, že dynastie je skutečně prokletá
- řád uzavřený před okolním světem přirozeně obklopovalo mnoho tajemství a dohadů, kterých bylo využito k obviněním z kacířství, neúcty k svátosti oltářní a sodomie
- noví členové řádu museli údajně velmistra políbit na ústa, pupek, zadek a penis